Der rote See

29. září 2010 v 1:40 | Marwinek |  Marwins Diary
Eine rote rose in meiner hand,......die dornen stechen meine haut.....
Ich druck immer fester drauf,......der widder lasst langsam nach........
Die dornen dringen immer tiefer rein,.....ein leichter schmerz fuhlt sich ein.....
Das erste bluttropfen fallt zum boden,....die nachsten folgen ihm nach.........
Mit jedem tropfen befreie ich mich,.......mein ganzes leben werf ich hinter mich.....
Mit jedem tropfen fieg ich weit weg davon,.......der tiefe schmerz,mein herz ist voll davon......
Die wunden bluten immer starker,.....es troppft nicht mehr,es niest von meinen fingern.....
Meine gefuhle hab ich diesen vier wanden anvertraut,......ich mein es ernst....ich hab die wande auch bennannt.........
Ich schreib drauf deinen namen mit dem blut,.....obwohl es immer wieder weh tut......
Ich schau um mich herum,.....es ist mein blut was seh ich nun........
Es ist der grundlose rote see,....der mich umkreisst,den ich in meinen traumen seh.....
Ich seh mich tief darin versinken,.....in diesem see werde ich ertrinken.........
Ich komm nicht weg von diesem see,es tut so weh...so weh....so weh................


Jelikoz jsou tohle vsechno me prace, co jsem psal v dobe, kdy, jsem vsechno tvoril pouze v nemcine, beze nejakyho prekladani pak, ale hned myslenky prichazali v nemecke reci....a aby jste meli aspon malej nahled, o cem a jak jsem kdysi psal, prelozim vam malou ukazku do cestiny :) ...
Ovsem ted se to mozna nebude tak krasne rymovat, jak jsem delal primo pro rymy nemecke...ale pokusim se tomu dat hezkou formu s tim,ze slova a vse zustane ponechano, pouze nekdo neco pridam, nekde trochu pozmenim, at to i v cestine krasne zni :)....

Cervene jezero...

V me ruce jedna ruda ruze.....ostne pichaj a bodaj me do kuze....
Pritlacim na ni porad pevneji.....vzpira se, ale odpor polevi klidneji...
Ostne pronikaj porad hloubeji.....pocejtim lehkou bolest a tisknu silneji....
Prvni kapka krve dopada tise k zemi.....druha, treti a ty ostatni ji nasleduji....
S kazdou kapkou se osvobozuju.....muj celej zivot hazim za sebe a konecne ziju.....
S kazdou kapkou odlitam odsud pryc, daleko....hluboka bolest, me srdce je ji plne a straci dno....
Rany krvaceji porad silneji......nejsou to uz vice kapky, ale rude potucky,co tise k zemi padaji....
Me pocity jsem zveril timhle ctyr stenam...myslim to vazne....dal jsem jim i jmena.....
Pisu na ne tve jmeno svou vlastni krvi....i kdyz to vzdy znovu a znovu boli.....
Koukam se kolem sebe, koukam se pred sebe....je to pouze ma krev, co vidim vsude, co vidim, kdyz koukam na sebe.....
Je to to bezedne cervene jezero....ktere me obklopuje, ktere vidim ve svych snech.....
Vidim se v nem do hloubky propadat.....vidim sam sebe se v nem utapat....
Neutecu z tohohle jezera, nemam uz v sobe tu moc.....boli to tak priserne...priserne...priserne moc....




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama